Filmy sice už včera běžely celý den, ale až v sobotu večer to začalo! A bylo to plné lásky a pusinek. Pusa je totiž hlavním symbolem letošního vizuálu, a tak se tahle jasná a mezinárodně známá zpráva nesla celým slavnostním zahájením. A vlastně do celého světa, vše totiž živě přenášela ČTK. Líbali se hosté, líbali se diváci, líbaly se i filmové legendy na fotkách. A líbejme se po celou Filmovku, prosí organizátoři.
„Pamatujete si ten pocit, když vidíte film, který si pak zamilujete?“ ptala se publika programová ředitelka LFŠ Iva Hejlíčková. „Těším se a hádám, kolik těch poprvé návštěvníkům připravíme. Vidět poprvé a zamilovat se. To jim hrozně závidím,“ dodala.
Láska se večerem nesla i dál, režisér Hynek Bočan si totiž od ředitelky festivalu Radany Korené a Luboše Falhaura ze společnosti innogy převzal Výroční cenu AČFK. Dostal ji „za hravost a chytrost jeho filmů, za důraz na morální témata v nemorálních dobách, za neutuchající hledání podstaty češství, za žánrovou univerzálnost i za velkorysost a laskavost, která ho zdobí jako člověka“.
„Děkuju moc. Kdybych nebyl tak starej, tak bych řek, že jsem dojatej,“ poděkoval po bouřlivém potlesku ve stoje a s vřelostí sobě vlastní Bočan. Režisér vzpomněl také na svého přítele Jiřího Stránského, který letos v květnu zemřel a se kterým ho pojí i filmová spolupráce. Ostatně právě k Bumerangu (1996), který se v rámci slavnostního zahájení promítal, psal Stránský scénář. „Ten film je připomínkou naší úvahy, že národu, který ztratí paměť, se všechno vrátí. Já chci dodat, že národ, který ztratí kulturu, ztratí sebe a rozplyne se. A díky Filmovce ji neztrácíme,“ dodal s úsměvem Bočan.
-tek-