Letní filmové škola odstartovala, programová nabídka je bohatá. Abychom vám usnadnili navigaci mezi různými příchutěmi filmu, oslovili jsme několik českých filmových publicistů, kteří se podělí o své programové tipy:
Kamil Fila (filmový publicista, www.jestevetsikritik.cz)
První kinofilm Michaela Hanekeho z roku 1989 a hned od začátku radikální. Příběh o rodině, kde se rodiče rozhodnou odejít ze světa a vzít s sebou i svoje děti. Takhle nelítostné procesuální dílo asi už nejde překonat a nikdo jiný by na něj neměl odvahu. Ani jako rodič, ani jako filmař.
Raný Gus van Sant (rok 1991), jeden ze začátků americké nezávislé queer kinematografie, které se tehdy ani tak neříkalo. Mladí a krásní Keanu Reeves a River Phoenix v road movie „teplý a teplejší“. Zvláštní bromance, která má tragický nádech i v tom, že Reeves a Phoenix byli skutečně kamarádi a Phoenix o dva roky později zemřel na předávkování drogami.
Česko není stvořeno pro akční filmy. Ale můžeme to zkoušet. Jan Haluza obsadil Jiřího Mádla coby nepravděpodobného hrdinu ve stylu Smrtonosné pasti. Zároveň seriózní pokus o akci a zároveň sebeparodie. Uvidíme, co z toho vyjde. Spolu se Staříky největší risk, jehož se u nás někdo z filmařů dopustil.
Loni vzniklý, nejskandálnější polský film za mnoho let, možná desetiletí. I tak, nebo právě kvůli tomu na něj doma přišlo přes 5 milionů lidí. Režisér Wojciech Smarzowski neudělal žádnou lacinou satiru, ale spíše podobenství o stavu katolické církve, kde je místo pro všechny druhy chování. Vychází přitom u biblického rčení „Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. Po jejich ovoci poznáte je.“
Jeden z mých nejoblíbenějších polských filmů, směs psychologického dramatu a vrcholného formálního experimenty. Génius Grzegorz Krolikiewicz, který proslul svou tvůrčí teorií o „prostoru mimo záběr“ o muži bez identity, pohozenci, který nikam nepatří. Nabitých 85 minut fascinující práce s kamerou, zvukem, střihem, střípky, výpustkami a změnami v perspektivě vyprávění.