Jak je možné, že Marek Kuboš 18 let nic nenatočil? O tom mluví ve svém dokumentu Poslední autoportrét, který se už na Filmovce promítal. Čtvrteční projekce se věnovalo Kubošovým předchozím dílům. Autor, který bývá zařazovaný mezi tzv. Generaci 90, se totiž dříve věnoval hlavně krátkometrážní tvorbě. Ta je mnohými považovaná za vůbec to nejlepší ze slovenské dokumentární scény.
Sérii čtyř filmů odstartovala jeho prvotina Cesta fotografa mapující staré lidí, kteří strávili celý život ve svém stavení mimo civilizaci. Přesně 279 záběrů pak s humorem a nadhledem ukázalo svět malé železniční stanice Kraľovany zahrnující všechna povolání od strojvedoucího přes návěsného mistra až po uklízečku. Další dva dokumenty se nesly v duchu politiky, a to té Mečiarovy.
Ten první Hlas 98 netradiční formou odhalil realitu kupování hlasů, strach lidí i rozpolcenou společnost před parlamentními volbami na Slovensku v roce 1998. V Také malé propagandě bývalý redaktor STV odkryl posttotalitní mechanismy televizní manipulace v promečiarovsky laděném zpravodajství. V krátkosti – bylo se opravdu na co dívat.